Velký obrat

Oddělit se od nemoci a věřit ve zdraví

Tausende suchten die Hilfe bei Bruno Gröning am Wilhelmsplatz.

Zabývat se v myšlenkách nemocí, znamená ji držet

Stále znovu vyzýval Bruno Gröning lidi k "velkému obratu". Upomínal je, aby víru v dobro převedli ve skutky a upustili od špatných zvyklostí.

V první řadě nabádal lidi, aby nemysleli na nemoci. Stále zdůrazňoval, že nemoc přichází od zla, a je zlem. Zabývat se jí, znamená odevzdat se zlu. To znesnadňuje léčebný proces a může ho dokonce znemožnit. "Kdo se zaměstnává nemocí, pevně ji drží a uzavírá Boží síle cestu."

Člověk se má od nemoci oddělit, nemá ji považovat za své vlastnictví, nýbrž v ní vidět zlo. "Nemoc nepatří k člověku!"

Nemoc odevzdat Bruno Gröningovi

Bruno Gröning lidem nabídnul, že jim nemoci odejme: "Dejte mi Vaše nemoci a Vaše starosti! Sami si s nimi neporadíte. Já je za Vás ponesu. Ale dejte mi je dobrovolně, krást, to já nedělám!"

"Když nemoc svobodně odevzdáte, abych Vám ji mohl odebrat, je to dobré; když si ji však pevně držíte, pak ani já nesmím nic učinit. Sedmé přikázání to zakazuje: "Nemáš krást!" Kdybych člověku odebral nemoc z pozice moci, hřešil bych. Já nesmím krást! Kdo má svou nemoc rád, pevně ji drží. Kdo na ni může zapomenout, tomu ji vezmu, protože ji odevzdal svobodně, a to nejen v myšlenkách, ale také v činech. Musíte poslouchat mé slovo! Nechci Vás ovlivňovat. Když nemoc svobodně odevzdáte, pak Vám odeberu všechno utrpení!"

Nejprve musí člověk v sobě způsobit vnitřní obrat

Za jak důležitý Bruno Gröning vnitřní obrat jednotlivce považoval, ukazuje zřetelně následující výňatek z knihy Velký obrat od Kurta Tramplera (uzdravený, dočasný spolupracovník Bruno Gröninga, žurnalista a autor knihy): "Také v soukromých rozhovorech jsem často od Bruno Gröninga slyšel rozhodující vyjádření, že nese před Bohem zodpovědnost za to, aby umožnil ’vyléčení skrze čistou Boží sílu’ jen těm trpícím, kteří mají přinejmenším dobrou vůli žít podle Božích zákonů, a vyloučit z vyléčení každého, který není ochoten od zla upustit. "Mohl bych", řekl, "provést masové vyléčení tak, že bych řekl: Všichni nemocní z jednoho města nebo z jedné země buďte zdraví! Ale nebylo by tím více ztraceno než získáno ? Byli by ti zlí mezi nemocnými k obratu připraveni ? Nezneužili by jen opět získané zdraví ? Ne! Nejdřív musí člověk dojít k vnitřnímu obratu, nejdřív musí být ochoten, to ďábelské ze sebe vyrvat a nalézt cestu k Bohu. Teprve potom je hoden toho, aby byl vyléčen."

Prapůvodní člověk nebyl nemocný

Následující slova Bruno Gröninga objasňují tento výrok a vysvětlují vznik nemocí:

"Jak vůbec dojde k tomu, že člověk onemocní? Prapůvodní člověk nebyl nemocný. Lidé se stali špatnými, z generace na generaci stále horšími. Špatnost zasáhla tak daleko, že se brzy už nebude moci žít. Spory a nesváry v samotné rodině, více války než míru mezi národy! Starosti přinesly lidstvu duševní utrpení a zapustily kořeny tak hluboko, že lidé museli onemocnět. Jeden zatěžuje duševně druhého! Lidstvo je znetvořené, lidé se od přirozeného vzdálili, mnozí ztratili víru v Boha. Kdo ale sejde z Boží cesty, ten se také vzdálí od svého zdraví."

Pokud chce člověk skrze Bruno Gröninga znovu dosáhnout zdraví, musí být ochoten upustit od "špatnosti". Musí se ke špatnému, k nemoci, otočit zády, oddělit se od ní, již nikdy nemyslet "moje astma, moje revma, atd." Není to vždy lehké. Vyžaduje to vnitřní proměnu. Člověk musí od základu změnit své myšlení. Má věřit ne jak je zvyklý na nemoc, nýbrž na zdraví. Má přijmout víru, že i nevyléčitelná utrpení jsou léčitelná.

"Rozumem nemohu být pochopen"

Co tady Bruno Gröning očekával od pomoc hledajících! Nezdráhá se to každému logickému myšlení, vzít vážně takové pobízení? Jak se mají revmaticky deformované kotníky opět dát do pořádku, jak mají být ochrnuté údy schopné fungovat? Jak má být možné odevzdat Bruno Gröningovi nemoci, aniž by provedl nejmenší ošetření, ano, aniž by mu bylo utrpení jen vylíčeno? Není to urážka pro každého střízlivě uvažujícího člověka?

Je to vskutku velký obrat, který Bruno Gröning od lidí očekává, znamená to přece, postavit stranou každé vědecké, rozumově orientované myšlení a přijmout víru v něco vyššího. Jeho učení spočívá na úplně jiných základech než dnes běžné, z materialistického ducha pramenící rozumové myšlení. Proto často říká: "Rozumem určitě nemohu být pochopen."