Člověk je duch

Tělo je jen pozemská schránka pro ducha a duši

Bruno Gröning objasňoval svým posluchačům pravou podstatu člověka takto: "Kdo jste?" ptal se. Žádný z jeho posluchačů neznal kromě svého jména žádnou odpověď. To ale Bruno Gröning nenechal jen tak. "Jste Vaše tělo?" zkoumal dále. Na naše mlčení nám vysvětlil, že už od pradávna nejsme tělo, ale duch. Naše tělo jsme dostali zapůjčeno od Boha jenom pro tento pozemský život. Dostali jsme je při narození a odevzdáme je zemi, jakmile odejdeme domů. Naše duše vytváří spojení mezi duchem a tělem a bere si dobré a špatné zkušenosti odtud s sebou na onen svět. Duše je nosičem Boží jiskry, která v okamžiku, kdy se člověk ve víře otevře, umožní vztah k Bohu. Uzavře-li se však duše v nevíře, zůstane spojení k Bohu přerušeno.

Tělo není tedy to podstatné u člověka, ale jenom tělesná schránka pro duši a ducha. Tak také při smrti se nic neztratí, jak tomu dnes hodně lidé věří, ale život jde dále. Není vázán na tělo.

Člověk není zlý – jen když sám sebe zanedbá, propadne zlu

Člověk je duch, jeho tělo je dar, který mu Bůh dal jako nástroj k dispozici pro pozemský život. Vlastním určením člověka je, aby užíval tělo k dobru a s jeho pomocí převáděl dobré myšlenky v činy. Díky svobodné vůli má ale člověk i tu možnost, aby je zneužil ke zlu, ke krádežím, k zabíjení, k ničení. Podle skutků člověka lze vyčíst, s kým je ve spojení a v koho službách je: ve službě Boha nebo ve službě Satana. To nevypovídá, že je člověk jako takový špatný nebo dobrý, nýbrž:

"Člověk je a zůstane Boží, nikdy není ďábelský, nikdy není satanský, nikdy není člověk zlý, ale pokud opustí Boha, pokud sám sebe zanedbá, může být jen zajat zlem. Zlo jej uchopí a on mu pak musí sloužit. To není ten člověk, který dělá zlo, ale to zlo samo. Od zla nelze očekávat nic dobrého! Ale stejně tak od Boha nic zlého!"

"Když je [člověk] příliš slabý, propadne zlu, spadne dolů, a pak nemůže jít po cestě vedoucí vzhůru, nedostává se mu síly, padá a spadne zlu do náruče a je pak zlu vydán na pospas. Když potom nepřijde záchranná, pomocná ruka a nevytáhne ho odtud, je na pěknou dobu ztracen. Bude pak muset zlu sloužit."

Každá myšlenka má účinek

Povinností každého člověka je udržovat své tělo v pořádku. Ale každá negativní myšlenka, každé zlé slovo a každý zlý skutek působí na tělo škodlivě, tzn. když duch není spojen s Bohem a dá se na pospas negativní sile, může to vést k onemocnění těla.

Když se ale duše znovu otevře proudění Boží síly a spojí se s duchem, bude uzdravení těla následkem. Z tohoto důvodu je vlastní duchovní postoj tak rozhodující. Nikdy nesmí být uzdravení slibováno. Vždy to záleží na člověku samotném, jak se otevře dobru a jak si učení Bruno Gröninga vezme k srdci. Ošetřování těla může mít nějaký účinek, ale neodstraní příčinu. To může jenom člověk sám, jestliže provede "velký obrat".