Uzdravení Parkinsonovy choroby, divertikulózy a tinnitu
Maria Schoppenhauerová (81), Německo
V dubnu 2000 jsem se v jednom článku v časopise "Das Neue Blatt" dozvěděla o Brunovi Gröningovi a byla jsem začátkem května uvedena do jeho učení. Ihned jsem cítila Heilstrom a ztratila jsem spontánně třes. Bolesti svalů a trvalé bolesti zad zmizely stejně tak bezprostředně a já jsem mohla po všech těch letech opět spát bez bolestí. Dodnes se mohu opět volně pohybovat. I jemná motorika funguje, dokonce i při šití.
Nový život!
Začal pro mě nový život. Dnes mohu dělat dlouhé procházky bez hole. Po dvaceti letech přestávky jsem se dokonce odvážila na své jízdní kolo. Dovolenou jsem v srpnu 2000 strávila ve Filzmoosu v Rakousku a každý den jsem bez problémů absolvovala túru. Svou domácnost opět zvládám sama bez cizí pomoci. Od uvedení již nepotřebuji fíky ani sušené švestky, mohu přestat pít sirup Lactulosu proti zácpě a nemusím držet dietu. Trávení je dobré, někdy dokonce i dvakrát denně.
Uvedení jsem opouštěla bez bolestí. Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem po tolika letech najednou bez bolestí, a že jsem bez nich zůstala dodnes.
Spontánně uzdravena!
Následně je příkladně uvedeno, jaké pomoci a uzdravení jsem směla zažít:
Po operaci žlučníku v roce 1951 byla nutná přísná dieta, jinak se objevovaly kolikové bolesti břicha a zvracení. Šest měsíců po uvedení jsem byla trvale bez obtíží. Luštěniny, tučná jídla mohu dnes – po desetiletích nemoci – opět jíst.
Od jara roku 1970 jsem měla neustále šimrání v nose a slzavé oči. Alergický test ukázal, že reaguji na pyly, domácí prach, plíseň a jiné alergeny. Od roku 2001 si opět na jaře mohu užívat přírodu.
Od roku 1983 mě tížily záchvaty závratí. Často jsem upadla, při těžkých záchvatech jsem musela zůstat 1 až 2 dny v posteli. Infúze zlehčily tento stav pouze lehce. Nakonec jsem trpěla lehkými trvalými závratěmi. Můj lékař stanovil poruchy prokrvení. Práci v domácnosti a chůzi po schodech jsem zvládala pouze s cizí pomocí. V posledních letech jsem již neopouštěla dům a žila jsem v neustálém strachu, že upadnu. Po 10 měsících od uvedení do učení Bruno Gröninga jsem byla trvale bez neustálých závratí.
Nemocná již v dětství
Od svého dětství jsem trpěla zácpou. Stolici jsem měla pouze každé tři až čtyři dny, spojenou s bolestmi břicha a neustálým pocitem plnosti. Kolonoskopie v roce 1995 ukázala divertikulózu (váčkovitá vyklenutí konečníku) a srůsty. Byl mi předepsán sirup Lactulosa proti zácpě, nesměla jsem jíst bílou mouku nebo cukr a pouze málo soli. Po celý svůj život jsem musela jíst po kilech fíky a sušené švestky, abych měla stolici. Dnes je všechno v nejlepším pořádku.
Žádný lékař nemohl pomoci
Když jsem v roce 1972 ve svém zaměstnání coby zdravotní sestra převzala péči na psychiatrické stanici, zjistila jsem, že už nejsem schopna zvedat těžce nemocné pacienty. Měla jsem silné bolesti zad, obzvláště v oblasti krční a bederní páteře. V roce 1983 bylo diagnostikováno vyhřeznutí plotének v oblasti bederní páteře. Operace stav zlepšila, ale brzy se bolesti opět zhoršily. Měla jsem trvalé bolesti v oblasti bederní a krční páteře, které byly při zátěži obzvláště silné. Vyzkoušela jsem celou paletu léčby, často mi pomohlo pouze nosit krční límec a korzet. Mezitím jsem byla v 57 letech předčasně poslána do penze a nemohla si obstarat ani svoji domácnost. Brala jsem léky proti bolesti jako Tramal a na chození jsem potřebovala jednu nebo dvě hole. Ortoped mi dokonce po jednom vyšetření řekl, že už nemusím chodit, že už mi přeci nemůže pomoci. Dnes jsem zdravá.
Bolesti ve dne, v noci
Potom se najednou začala neustále třást moje pravá paže a pravá noha. Když třes začal v květnu 1995 i na levé paži, vyhledala jsem neurologa, který diagnostikoval Parkinsonovu chorobu. Předepsal mi tablety Madopar, které jsem musela brát až šestkrát denně. Zpočátku došlo k lehkému zlepšení, později se to ale opět zhoršilo. Koncem roku 1999 se k tomu přidaly silně bolestivé stahy svalů. Nyní jsem měla neustále bolesti, ve dne, v noci. V noci to bylo obzvláště zlé. Se silnými léky proti bolesti jsem mohla několik málo hodin spát. Ale z těch neustálých bolestí jsem se téměř zbláznila. Práce v domácnosti byla nemožná; byla jsem zcela odkázaná na svého muže.
V roce 1983 mě začaly trápit trvalé bolesti v obou ramenech. Bylo to chronické, při čemž byl jakýkoli pohyb rameny velmi bolestivý a paže jsem mohla zvednout jen ještě do výšky ramen. S léky proti bolesti jsem to vcelku snášela. Operace nepřinesla žádné zlepšení. Dva dny po uvedení do učení Bruno Gröninga jsem byla zcela bez bolesti a mohla jsem pažemi opět volně pohybovat. Dokonce těžší fyzická práce je opět možná.
Od roku 1994 jsem měla šelest v pravém uchu a od roku 1995 neustálý šum v levém uchu. Diagnóza od lékaře zněla tinnitus. Po uvedení do učení Bruno Gröninga jsem zažila spontánní osvobození od trýznivého šelestu a trvalého šumu.
Od roku 1996 mě trápila vyrážka v podobě červených fleků na obou lýtkách spojená se silným svěděním. Často jsem se škrábala do krve a v noci jsem mohla sotva spát. Kožní lékař diagnostikoval ekzém a dal mi mast s kortizonem, avšak bez zlepšení. Díky masti, která obsahovala močovinu, jsem zažila krátkodobé zlepšení. S uvedením do Učení Bruno Gröninga jsem zažila spontánní osvobození od svědění, o měsíc později zmizel i ekzém.
Další pomoci a uzdravení
Dále bych mohla vyprávět o zánětu slinivky břišní, který mě tížil od roku 1951, o potížích s krevním oběhem od roku 1969 nebo o angině pectoris, které jsou dnes již minulostí. Mohla bych vyprávět o operaci šedého zákalu a následně neustále suchých očích, o vysokém krevním tlaku a o slabém močovém měchýři po celkové operaci (1973). I zde jsem směla ve všech případech zažít uzdravení. Dokonce i roky trvající třes při chůzi ze schodů a strach jít sama ve tmě, protože jsem se vždycky začala potácet, zmizely. Co k tomu mohu dodat? Pokud tato zpráva těm, kteří o tom ještě pochybovali, že největší lékař je Bůh, kteří ještě nepřijali odvahu se skutečně od nemoci odpoutat, pomůže, aby nabyli uzdravení, potom je to pro mě – vedle blaženosti z vlastního uzdravení – ta největší radost.
Lékařský komentář
Devět chronických onemocnění zmizí většinou spontánně po uvedení do učení Bruno Gröninga. Ve všech případech by se z lékařského hlediska při potížích, které trvaly částečně po několik desetiletí a vzhledem k pokročilému věku paní Schoppenhauerové bývalo muselo počítat s doživotním trváním nemocí. Spontánní ustoupení nemocí v jasné časové souvislosti s uvedením do Učení Bruno Gröninga lze jasně vyvodit z působení Heilstromu. Co toto znamená pro člověka, který musel rok co rok žít bez naděje na uzdravení s trýznivými následky onemocnění, nelze slovy vyjádřit. Z lékařského hlediska zde mohu hovořit pouze o zázraku.
MUDr. H. H., Berlín
