Uzdravení chorobné chuti k jídlu se zvracením (bulimie)
Heilung von Bulimie
K. M. (26), Wien (Österreich)
Enttäuscht vom Leben, der Liebe und von mir selbst flüchtete ich vor mir selbst nach England. Hier trat ich im Spätsommer 1999 eine Stelle als Au-pair in einer Londoner Vorstadt an. Nach all den Anstrengungen und belastenden Ereignissen der ersten Jahreshälfte dachte ich, ein Jahr Auszeit würde mir guttun. Von diesem Jahr im Ausland erhoffte ich mir viel: Klarheit für meine beruflichen Zukunftsvisionen, Ordnung für meine privaten und gesundheitlichen Angelegenheiten.
Essen statt Liebe
Bald entdeckte ich einen Ersatz für die fehlende Liebe in meinem Leben – Essen. Es fühlte sich so an, als ob ich damit den Schrei in mir ein wenig stillen könnte. Ich stopfte mich mit allem möglichen Essbaren nur so voll, um hinterher total unglücklich zu sein: Der Selbstbetrug führte schließlich dazu, dass ich mich total unzufrieden fühlte – mit meiner Situation und meiner Figur. Also erbrach ich immer wieder, was ich gegessen hatte, um mich hinterher wieder vollzustopfen. Die Aggression gegen mich selbst wuchs.
Uzdravení z poruchy výživy
Pan D. M. (32), Frankfurt (Německo)
V r. 1983 jsem si uvědomil, že můj zpusob výživy je chorobný. Konzumoval jsem potraviny v přehnaných množstvích, kromě jiného celý bochník chleba, půl kilo sýra a k tomu všemu ještě půl kilo jogurtu. Pak jsem si musel s bolestmi břicha lehnout. V průběhu roku se tento stav ještě zhor-šoval. Konečne jsem jedl, vetšinou v poledne, skoro půl kilo chleba, čtvrt kilo sýra a půl kilo jogurtu. Večer, hned po skončení práce celý kartón (20 ks) indiánů, které jsem do sebe cpal již po cestě domů, půl kilo čokoládového pudingu, dva kalíšky mléčné rýže po 200g a zbytek chleba od oběda. Abych se pak uvolnil od tlaku v břiše, přinutil jsem se ke zvracení. V r. 1989 jsem byl kvůli "těžkému depresivnímu vyčerpání s poruchou výživy" na jedné klinice a od té doby jsem pak byl veden jako práce neschopný a bylo zahájeno jednání o mém předčasném důchodu. Mezitím jsem měl i myšlenky na sebe-vraždu, protože jsem takovým zpusobem nechtěl dále žít.
Po uvedení v prosinci 1989 zmizely nejprve myšlenky na sebevraždu a od dubna 1990 jsem vyléčen úplně. Nemám potřebu nadměrného jídla a jsem opět velmi aktivní člověk. Také jednání o předčasný důchod bylo zastaveno, jsem opět v normálním pracovním procesu.
